Blog

Čupr baba aneb proč jsem se stala kosmetičkou

Za všechno může moje touha po kráse a snaha zpomalit stárnutí. Začalo to ve čtyřiceti, když jsem zaznamenala lehce unavený úsměv a opravdu hóoodně udivené čelo. Ani druhá rýsující se bradička mi na náladě nepřidala. Chtěla jsem s tím něco udělat. Hned. Od jakživa jsem netrpělivá. Absolvovala jsem několik různých procedur. Většinou ze slevomatu. IPL, botox, klasickou kosmetiku, zázrak jménem chemický peeling. A? A nic. Efekt pokud vůbec byl, byl na krátký čas a za dlouhé peníze. A někdy se ten efekt vůbec nevydařil. Tak například po prvotním nadšení z botoxu, kdy se mé udivené čelo stalo zase hladkým, jsem zjistila, že místo svůdně nakrčeného obočí směrem vzhůru, což dobře funguje například při flirtování, se ze mě stává sova. Obočí do obloučku vysoce vytažené směrem k vlasové linii působilo nepřirozeně. Vyděsilo mě to. Anebo ani má zkušenost s chemickým peelingem nebyla moc veselá. I když dnes se směju nahlas, když si vzpomenu, jak plna očekávání s několika nenápadnými pupínky akné, jsem se vydala na náměstí Míru, kde jsem proceduru podstupovala. Směrem tam jsem šla hrdě s hlavou vztyčenou. Nazpátek, kdy se z mé hlavy stal oteklý, rudý medicinbal, jsem se marně snažila nenápadně propašovat do metra. A těch pár následujících dnů, jsem vypadala jako po zásahu elektrickým proudem, červená, strupovitá, olupující se, nehezká. Navíc pupínky zčervenaly, staly se výrazně nápadnější a já je nemohla ani maskovat. Tak to se taky nepovedlo. A navíc se mi moc nelíbil ani přístup některých kosmetiček. Nemělo to atmosféru a neuměly mi vysvětlit, proč právě tahle procedura je pro mě přínosem. A tak jsem se rozhodla tomu všemu nějak přijít na kloub, pochopit, jak funguje pleť, jak fungují přístroje, které nabízí zázraky, jak fungují krémy a séra, abych vybrala ty nejúčinnější. Prokousala jsem se různými kurzy a spoustou knih. Prostudovala jsem kdejaký článek na internetu. Na závěr jsem si udělala profesní zkoušky. Stala se ze mě kosmetička. Čím víc jsem se vzdělávala, tím víc mě to bavilo a zatoužila jsem po salonu, kde bude hrát příjemná hudba, bude tam vonět aroma lampa, hořet svíčky a bude tam nabídka všeho, co funguje, co vím, že funguje. Takže dámy, ten salón jsem si dělala pro radost a všechny procedury vyzkoušela a vyladila. A všemu co dělám rozumím, aspoň myslím, že aspoň trochu. A mám proto pro Vás několik základních rad a radiček.

Je mnoho cest, jak se udržet svěží, pěstěná a krásná i do vyššího věku. Neexistuje jen jedna a každému vyhovuje něco jiného. Někdo je trpělivý a chce se spolehnout jen na bylinky, esenciální oleje, zkrátka na bio kosmetiku, zdravou stravu, někdo chce výsledek vidět hned a někdo ho chce vidět hned a chce ho vidět dlouho. Někdo je pilný a někdo línější. Ať už zvolíte jakoukoliv cestu, je to správně. Každá z cest má stejný cíl: KŮŽI STIMULOVAT, PROKRVIT, ZVÝŠIT MIKROCIRKULACI, ABY SE SNADNĚJI REGENEROVALA. Víte, že se pleť obnovuje po 28 dnech? A čím jsme starší, tím to té pleti trvá déle a taky už to nedokáže tak z gruntu, chybí ji na to síla i vláha. Proto je nutné pleť HYDRATOVAT. To je RADA Č. 1. Jak se to dělá se dočtete v dalším z mém blogu. Ale pamatujte si, že jen důkladně hydratovaná pleť funguje správně a má sílu vzdorovat prostředí i věku. RADA Č. 2 DODAT ÚČINNÉ LÁTKY CO NEJHLOUBĚJI. Tady Vám sdělím jedno smutné tajemství. Ani sebedražší krém to sám od sebe nedokáže i když je vyráběn nanotechnologií a jeho molekuly jsou skutečně malinkaté. Takže pokud nebudete pleť dostatečně dlouho masírovat po nanesení krému, nebo před jeho nanesením neuděláte malé kouzlo s tonikem, nedostane se ten krém nikam moc hluboko. Udělá jen takový tapetový efekt. Na povrchu budete vypadat vyhlazeně, pod povrchem to bude žít svým životem – tedy pomalinku stárnout. Jako když na oprýskanou zeď nalepíte tapetu. Chvíli to vydrží.

Co s tím? I to se dozvíte v jednom z následujících mých blogů, třeba tajemství o toniku. Zjednodušeně řečeno, chce to péči. Systematickou. Čím dříve tím lépe. Od čtyřiceti bych už bila na poplach. V padesáti svůj zodpovědný přístup oceníte. V šedesáti můžete své vrstevnice mást tělem a ještě pořád alespoň příležitostně a jen tak ze cviku mužům plést hlavy a v sedmdesáti budete vděčné, že se nebojíte zrcadla i když už to na díru do světa nevypadá. Budeme tu pravděpodobně i do devadesáti,

tak ať jste i těch posledních dvacet let čupr baby ( v krajovém severomoravském nářečí slovo baba není pejorativní, je významem něco jako kost či ještěrka v pražském slangu, ve spisovné češtině je to pěkná žena). Pak je tu RADA Č. 3, zní kýčovitě a rozdávají ji všude na počkání. Ona ale platí v každém věku. MĚJTE SE RÁDY A HÝČKEJTE SE. Dopřejte si odpočinek, péči o tělo i duši. Úsměv a veselé oči sluší každé ženě a každé dodá charisma a dobrou náladu. A dobrá nálada je jak známo afrodisiakum. Tak já se od padesáti už jen směji. Vrásky od smíchu jsou prý sexy. Chci být totiž ČUPR BABA.